Vysoké podpatky a jehly aneb Jak na to?

Některé povrchy podpatkům nesvědčí
Úvod – není výška jako výška
Co se rozumí pod pojmem výška podpatku, asi víme všechny, jenže 10ti centimetrový podpatek vnímá jinak žena s velikostí nohy č. 4 a jinak žena s velikostí č. 7. Takže musíme zohlednit rozměry dva a to jak délku chodidla, tak i výšku podpatku. I když budou podpatky stejně vysoké, budou se nám u menších velikostí obuvi opticky zdát vyšší, než u větších velikostí obuvi.
Na těchto obrázcích je na první pohled patrný optický rozdíl ve výšce podpatků, přestože jsou oba vysoké 10 cm.


Ať tak nebo tak, stále nejoblíbenější a nejpopulárnější, přestože tomu lze jen těžko uvěřit, je výška podpatků 10 - 12 cm. Máte-li už zkušenosti s vysokými podpatky něco kolem 6 cm, jste do jisté míry připravená na podpatky vyšší, třeba i 15 cm. Že to je neuvěřitelné či dokonce nemožné? Čtěte dál a uvidíte sama. Jde o to, že už máte vypěstovanou dovednost držení těla, vžila jste si základní instinkty pro pohyb na podpatcích a tím pádem jste připravená na další kroky v proniknutí do tajů sexappealu a života na opravdu vysokých jehlových podpatcích.
Top 10 High Heels
- Než poprvé vyjdete ven ve svých nových high heels, zkuste nějaký čas věnovat tréninku. Zpočátku podpatky noste doma, při běžných domácích pracích, při večerním sledování televize apod. Tím si vy i vaše nohy zvyknete na nový pocit z chůze, sklonu chodidla a zpočátku i na zcela jiný úhel sklonu v kotnících. Odpočívejte, když boty sundáte, procvičte si krouživými pohyby kotníky, střídavě propínejte a uvolňujte špičky, silně pokrčte prsty a opět narovnejte a co nejvíce je od sebe roztáhněte. Tímto cvičením se vaše nohy dostanou do kondice, posílíte si svalstvo chodidel i prstů. Určitě si všimnete, že chůze na třeba 13 cm podpatcích je naprosto jiná, než na 6 či 10 cm. To je logické, svaly nohou jsou úplně v jiné pozici a je potřeba toto trénovat, aby svaly měly možnost si zvyknout. Pokud si plánujete návštěvu klubu nebo jen cestu ke kamarádce či obchodu na high heels, doporučuji vám nejdříve procházky kolem domu, kde bydlíte. Dělejte to tak dlouho, dokud si nebudete jistá a dokud se nedostaví pocit přirozené chůze bez škobrtání, v opačném případě zvolte podpatky asi o 1 – 3 cm nižší. Důležité: dbejte na propnutá a rovná kolena, nesmíte je mít při chůzi pokrčená, jednak to nevypadá dobře a za druhé vás to nutí i k hrbení zad s následnou bolestí a nepříjemnými pocity.
Postavte se před zrcadlo v patřičné vzdálenosti a chůzí v přímém směru, při kladení nohou jedna před druhou, jděte k němu. Dbejte na to, aby špičky směřovaly přímo a ne k sobě. Kontrolujte postavení těla, nehrbte se, nekrčte kolena a hlavu držte zpříma. Sledujte se v zrcadle.
- Vyzkoušejte si chůzi na jehlách na zahradě, nebo když půjdete nakoupit. Tím poznáte a lépe pochopíte princip, jak se pohybovat na různém povrchu a proč to dělat takhle a ne jinak.Tip: při chůzi na měkkém podkladu (písek, trávník aj.) svou váhu přeneste na špičky, abyste si nezabořila podpatky. Stejně tak i na dlažebních kostkách, výmolech, kanálových mřížkách a rohožích v obchodních centrech. Předejdete odlomení, zlomení nebo poškrábání podpatků. A možná i pádu.
- Na středně vysokých a vyšších podpatcích se snažte došlapovat nejdříve na špičku a pak teprve na patu. Přenášejte váhu vždy na nohu, která je vpředu. S menší vahou na patě - s lehkým přizvednutím paty při chůzi a mírně propnutým kotníkem - dosáhnete lepšího rozložení hmotnosti, tím zároveň získáte lepší a stabilnější rovnováhu. Kroky dělejte krátké. Tímto způsobem si brzy zvyknete na vysoké podpatky a vaše chůze bude více přirozená. Dokonce budete připravená na podpatky vyšší i o několik centimetrů, než na jakých jste byla doposud zvyklá chodit.
- Velmi důležitý je výběr obuvi, správná šíře, správná velikost a vhodný typ boty i podpatku. Zvolte si, zda chcete botu s otevřenou patou, špičkou, řemínkovou obuv nebo uzavřené lodičky či kozačky – vše s vysokým podpatkem. Do řemínkových sandálků nejsou vhodné silonové punčochy, noha po vnitřní stélce klouže a při chůzi ztrácíte stabilitu, svalstvo je v křeči, protože se snažíte podvědomě botu udržet na noze a po nějaké chvíli se dostaví bolest a únava celé nohy. Také nesprávná výška i šířka podpatků, vzhledem k vrozené fyziologii vašich nohou (pružnost chodidla, výška nártu, flexibilita kotníku) vede ke komplikacím. Pokud je podpatek příliš tenký a vy na něj nejste zvyklá, váš kotník se brzy unaví a noha se v něm uvolní, začne se kývat ze strany na stranu. Nohy je třeba cvičit, posilovat, nechat je zvykat si postupně na vyšší podpatky.
- Zpočátku si vyberte podpatek širší s kulatou špičkou a s dostatečným prostorem pro prsty. Není důležité, zda obuv vyhovuje nejnovějšímu módnímu trendu, ten se cyklicky opakuje. Dokonce nevadí, zda se jedná o starší obuv. Důležité je pohodlí a pevnost boty, hlavně nesmí nikde tlačit, nesmí být uvolněný a stranově sešlapaný podpatek.
Tip: dobrou službu udělají i pěnové nebo gelové vložky vložené do špičky i pod patu. Chůze je měkčí a pohodlnější.
V takto vypodložené obuvi vydržíte déle aniž byste cítily únavu nohou. Seženete je v každé drogerii i supermarketu. Stejně tak je vhodné vyměnit staré ošlapané gumové patníčky za nové, nedoporučuji kovové, přestože vydrží déle a mnohdy přežijí obuv bez většího opotřebování, na dlažbě kloužou. - I při sezení, když jste zrovna bosa, seďte tak, abyste neměla paty na zemi, ale zvednuté tak, jako byste měla podpatky. Snažte se o co nejvyšší zdvih s opřením prstů o zem a patou co nejvíce nahoře. Toho docílíte kupříkladu i na židli, dáte-li nohy co nejdále pod sebe anebo opřete-li paty o nohy židle. Tím docílíte, že dráha holenní kosti a nártu budou v jedné rovině, čímž nenásilně připravíte kotníky na jinou polohu, kterou potřebujete k tomu, aby byly velmi vysoké podpatky pro vás pokud možno co nejpřirozenější a nečinily vám při chůzi ani ty nejmenší obtíže. Choďte nebo stůjte na špičkách bez obuvi. Takto posilujete stehna, lýtka, kotníky, prsty včetně celého chodidla. Pomáhá to k vytvoření automatickému návyku přenesení váhy z paty na prsty, což je důležité při chůzi na vysokých podpatcích. A také k tomu, že vlastně zjistíte, jak vysoké podpatky jsou pro vás nejvhodnější a nejpohodlnější.
Naučte se chodit po schodech nahoru i dolů. Že to umíte? No, na jehlách je to naprosto o něčem jiném. Naučte se překračovat nízké překážky na zemi, naučte se zvednout předměty ze země. Schody jsou docela ošemetná věc. Jinak jdete nahoru a jinak dolů. Jdete-li nahoru, našlapujte na špičky, nikdy nepokládejte na schod i podpatky, hrozí nepříjemný pád a úraz. Ze schodů jděte pomalu a jakoby bokem, postupně „levá – pravá“ a přidržujte se zábradlí nebo partnera. Není to lehké, obzvlášť na a vyšších než 9 cm podpatcích.
Umět překročit překážku je také vhodné. Taková kaluž na chodníku je častým jevem a umět ji přeskočit na podpatcích, to je už takřka sportovní výkon. Doskočit musíte vždy na špičku, jinak zlomíte podpatek. Právě (nejen) pro tento případ jste si cvičila pevnost kotníků. Když vám cokoli upadne na zem, klíče, mince apod. neohýbejte se v pase, v podřepu předmět vezměte do ruky. Také se naučte stát na jedné noze, když jste na špičkách nebo podpatcích, snažte se co nejdéle udržet rovnováhu, věřte mi, není to lehké, ale je možné se to naučit.
Pokud zatoužíte po taneční zábavě a chcete tančit na vysokých podpatcích, ze všeho nejdřív byste si měla taneční kreace vyzkoušet a nacvičit v těch botách, v nichž chcete tanec absolvovat. Pokud trpíte na otoky končetin, je možné, pokud je už jednou zujete, že se ten večer už do těchto lodiček nedostanete. V opačném případě si procvičte prsty, uvolněte kotníky několikerým propnutím a opět se obujte. Neriskujte, že vám někdo z přátel šlápne na palec.
Doporučení: do tašky si sebou vezměte náhradní obuv s nižším podpatkem nebo jen tenké plátěnky na přezutí, aby si mohly vaše nohy odpočinout od vysokých podpatků, když bude potřeba.- Je celkem možné, že začnete chodit na vysokých podpatcích do obchodu nebo do zaměstnání ještě dříve, než na nich pocítíte skutečnou přirozenost. V tom případě alespoň zpočátku noste podpatky nižší, dokud se vám chůze na nich patřičně nevžije. Až potom si zvolte aspoň takovou výšku, která vám nebude na obtíž, a postupně tuto výšku podpatků zvyšujte. Pak dosáhnete výsledků, o kterých jste si myslela, že jsou nepravděpodobné.
Tak toto je jakési desatero, které by vám mělo pomoci s prvními kroky na High Heels nebo při úplně prvních krocích na podpatcích vůbec.

Jastra řekl či řekla:
08 Červenec 2009 ve 22:17Při zkoušení nových střevíčků je důležitá ještě jedna věc. Mám na mysli posunutý podpatek. Návrháři v honbě za zvláštností modelu moc nemyslí na naše pohodlí a posunují podpatek tu kousek dopředu nebo zase dozadu. Je-li podpatek posunutý dopředu pod klenbu, opticky to sice zkrátí délku chodidla a umožní dělat o něco delší kroky, ale za cenu menší stability. Tu je třeba dohnat zvýšenou svalovou námahou a únava s bolestí na sebe nenechají dlouho čekat. Podpatek posunutý dozadu za patu zase neumožňuje správné našlapování na špičku. Je třeba zkrátit krok a únava je opět vyšší. Elegance kroku je ta tam a může se stát, že při každém došlápnutí se ozve dvojí klapnutí. Nejdříve klapne podpatek a potom plácne o zem podrážka špičky boty. Pohodlné botičky se svým podpatkem opírají o zem přímo pod naším kotníkem.
A ještě jednu úplně osobní poznámku. V textu se záměrně vyhýbám použití významově neutrálního sousloví „bota na podpatku“. Vyvolává ve mně šílenou představu gumové zahradnické holínky, ke které někdo nedopatřením přidal podpatek. Proto raději botky, střevíčky, lodičky, sandálky, pantoflíčky, botičky, kozačky, které lépe popisují to malé umělecké dílo, co nosíme na nohou a s takovou pečlivostí vybíráme.
janina řekl či řekla:
16 Leden 2010 ve 14:42Uvítala bych nějakou trenérku chůze na podpatcích:-) 22 let jsem chodila v botičkách bez podpatku. Poslední rok si kupuji botičky na podpatku, ale pomalu si je neodvážím vzít na nohu. Trénuji doma, ale to se mi všichni smějí, protože si myslí, že se to člověk naučí hned. Bohužel mám širokou nohu a vysoký nárt. Naposledy jsem si koupila kozačky na zimu, podpatek cca 6 cm. Bohužel v tom klapu. Prostě došlap na špičky nohy není asi pro mě. Poradíte mi, co mám dělat? Přítel má podpatky rád a tak bych mu ten pohled chtěla dopřát aniž by se chytal za břicho smíchy. Díky moc
Sandy řekl či řekla:
17 Leden 2010 ve 19:08Široká noha a vysoký nárt, to je běžný problém s nímž se potýká mnoho žen. Neexistuje bezbolestné řešení. Pokud se žena rozhodne a chce podstoupit operaci, musí si ji uhradit ze svého. Nejen finanční účast, ale i pooperační bolesti a možné komplikace, jsou důvodem, proč tuto možnost ženy nevyužívají. Dále také hrozí skutečnost, že po zákroku, už nikdy nemusí obout ani běžnou uzavřenou obuv, natož vysněné střevíčky s vysokými podpatky.
Přesto existuje “jakési” náhradní řešení. Důležité je cvičení ohebnosti chodidel, prstů a kotníků. Sice se nesníží výška nártu ani se noha nezúží, to je dáno stavbou - skeletem nohou, ale získá se pružnost a vytrvalost, potřebná pro chození na podpatcích. Zkoušejte naboso sbírat drobné předměty ze země, choďte na špičkách, tančete na špičkách (také naboso). Nevšímejte si posměšků, vy máte svůj cíl.
Žena s popsaným problémem musí obuv nakupovat ve speciálních prodejnách s netypickou velikostí obuvi. Takovou obuv najdete třeba i u “Baťa obuv”. Zde najdete i v rozumných cenách celokoženou obuv, která se noze přizpůsobí, díky vlastnostem kůže.
Zpočátku noste lodičky na nižších podpatcích, průběžně střídejte s vyššími a postupně výšku podpatků zvyšujte - do únosných mezí. V letních měsících choďte bosá ve stylu pata špička a snažte se o co nejkrajnější polohy v kotnících i prstech (jako byste měla obuté “kolébky”). K tomu je vhodná písečná pláž nebo bahnitý břeh rybníka.
Na podpatcích je oravdu důležitý styl chůze. To nelze popřít. Nekolébat se, jako kachna je umění a udržet rovnováhu také není snadné. Ale cvičením a tréninkem získáte správný postoj, elegantní krok a potřebný sexeapeal. Snažte se o chůzi provazochodkyně. Levou patu pokládejte před pravou špičku. Dělejte kratší kroky než jste zvyklá, ostatně podpatky vám samy určí správnou délku kroku. Ano, styl špička - pata je správný, ale nemůžete jej brát doslovně, prostě se jen snažte nepokládat patu na zem v ostrém úhlu. Čím kratší budete dělat kroky, tím budete úspěšnější. Ovšem, kroky nesmí být příliš krátké, působí komicky a v reálném životě je to nemožné. Chodidla pokládejte tak, aby špičky byly mírně od sebe nebo rovnoběžně, důležitý je i postoj, vzpřímená záda, lehce zatažené bříško, zdvihnutá brada, nebuďte v křeči, uvolněte se v bocích, nedívejte se přímo pod nohy, ale zhruba 10 - 20 metrů před sebe.
Že podpatky klapou, to je přece ono. Jen je často kontrolujte, ošlapané patníčky jsou nevzhledné a poškozují podpatek. Nezkušeným či začínajícím ženám, místo vysokých jehel doporučuji obuv s širokým podpatkem nebo vyšším klínkem. Získá se tím cvik, zkušenost, styl, ale hlavně(!) jistota a stabilita při chůzi. Navíc, klínový podpatek nezlomíte, neuvíznete v rohožkách ani kanálech. Budete-li mít ještě nějaké dotazy, směle se na mne obraťte. Velice ráda vám poradím a možná nejen já. Sandra :-))